HISTORIE

Vznik obce je kolem druhé poloviny 12.století 

R. 1300 

             1372 - první písemná zmínka o Mařenicích jako Marzenic
             1391 - písemná zmínka o tvrzi Mergenthalu (Zámecký vrch)

R. 1400



R. 1500

             1532 - připadla obec pánům ze Zákup

R. 1600 

             1612 - obec v držení Jana Novohradského von Kolovrat
             1640 - první zmínka o škole (jednotřídní)
             1680 - vzpoura sedláků
             1681 - postavena kaple na kopci Kalvárie
             1699 - 1714 - stavba kostela sv. Máří Magdalény
 
R. 1700 

             1704 - mariánský sloup 
             1731 - postavena první (dřevěná) škola
             1750 - přestavba kaple Kalvárie
             1775 - vzpoura sedláků

R. 1800

             1831 - 1833 - barokní sousoší
             1864 - 1865 - novobarokní úprava kostela
             1894 - je zřízena pošta 

R. 1900

             1910 - byl postaven vodovod
             1922 - je zavedena elektřina
             1933 - zaveden telefon a telegraf
             1937 - začala výstavba opevnění v úseku M1
             1938 - obsazení sudet a vyhnání českých obyvatel
             1938 - 6.10.1938 Adolf Hitler navštívil Mařenice
             1945 - osvobození a odsun němců
             
 
R. 2000 

             2004 - instalovány nové zvony do kotela 



 

             1938 - 1945 - děj knihy PROMĚNĚNÁ ZEM od F.R.Krause a J.Pecháčka
                                     (ukázka v pdf  zde)
             
             1945 - 1962 - historie sepsaná panem Josefem Šimáčkem
                                     (celý text  zde)
                                     
             Historická mapa Lužických hor - vhodná pro vyhledání starých německých názvů 
                                     (západní část  zde  východní část  zde  Mařenice)
Vznik obce je na přelomu 12. až 13. století a první písemná zmínka o ní je z roku 1372 v souvislosti s obchodní cestou do Žitavy jako Marzenic . Obec patřila pánům z Milštejna a ve 14. století jsou Mařenice farskou obcí, Jindřich Berka z Milštejna zde jmenoval faráře.
Z roku 1391 pochází písemná zmínka o tvrzi Mergenthalu na Zámeckém vrchu (pravděpodobně dal název tvrze vzniknout názvu obce Mergthal).

V roce 1612 přešel majetek do držení Jana Novohradského von Kolovrat. Po jeho smrti v roce 1632 se vdova znovu provdala za knížete Jindřicha Juliana ze Saska Brunberga. Jeho syn byl velmi pokrokový, dal postavit dvě sklárny na Juliovce a v Mařenicích (na Samotách).
První zmínka o jednotřídní škole je z roku 1640.
Roku 1680 vypukla morová epidemie ve Cvikově a okolí. V témže roce vypukla na panství rebelie sedláků. Do Cvikova se uchýlilo 1.200 vzbouřenců z 20 obcí včetně Mařenic. Na Zeleném vrchu se bránili dva dny přesile vojsk generála Piccolominiho.
Kaple na vrcholu kopce Kalvárie je z roku 1681 později přestavěna.
Dcera Jindřicha Juliana Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská (1672-1741) byla velmi zbožná a nechala postavit v Mařenicích kostel význačným stavitelem Octavil Grossi-Borgio z Litoměřic. Kostel sv. Máří Magdalény se stavěl v letech 1699 - 1714.

Marie Františka velkovévodkyně Toskánská dala v roce 1704 postavit mariánský sloup za Mařenickou lesovnou.
Přestavba kaple na Kalvárii byla provedena v roce 1750.

V roce 1770 je provedeno číslování domů (více zde).

V roce 1910 je postaven vodovod a dále následuje roku 1920 zavedení elerického proudu. Telefon a telegraf byl přiveden do Mařenic v roce 1933.
Na konci roku 1934 se rozhodlo o výstavbě opevnění českého pohraničí, s jeho realizací se začalo v roce 1936. Úsek M1 do kterého patřili Mařenice se začal stavět roku 1937.
Po Mnichovské zradě (text dohody zde) jsou Mařenice obsazeny wehrmachtem dne 3.10.1938 a připojeny k Německé říši. Dne 6.10.1938 při cestě do severních Čech se Hitler zastavil v Mařenicích a u bunkru M1/234/A180 se pozdravil s místními občany. Celou válku byl tento objekt poutním místem (více zde).

10.února 1945 se na svahu Luže zřítil německý dvoumotorový bombardér Heinkel 111.

Mařenice jsou osvobozeny 9.5.1945. V dopoledních hodinách přijeli do obce vojáci 28.armády 1.ukrajinského frontu.
Po osvobození započal odsun převážné většiny německého obyvatelstva. Odsun se prováděl na základě dekretů prezidenta republiky (nesprávně Benešovi dekrety). Šlo hlavně o "Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské" (text dekretu zde).
3. září 1946 byla znovu otevřena škola pro české děti, kdy jich nastoupilo celkem 11. Ke konci školního roku bylo ve škole 33 žáků (historie z let 1945 až 1962 je podrobně sepsána panem Josefem Šimáčkem celý text zde ).

V roce 1961 je v kostele sloužena poslední mše. Od této doby kostel chátral a byl určen k demolici.

Natáčení filmu "Co je vám, doktore?" (režie: Vít Olmer) v roce 1984.

V roce 1989, započala snaha řádových sester a správce farnosti o záchranu kostela sv. Máří Magdalény. Jejich zásluhou se 27.7.1991 po 30ti letech znovu otevřely brány kostela.

12.6.2004 byly vysvěceny a zavěšeny dva nové zvony.

Ve dnech 5.a 6.6.2008 se v Mařenicích natáčel TV film "SETKÁNÍ V PRAZE, S VRAŽDOU".
Režie: Jitka Němcová (více zde).

Stránka nedokončena